Modely II

Přehled modelů

Fokker DVII 22,5%

Sportovní maketa známého stíhače I světové války.
Autorem je Brad Trent a příběh vzniku modelu je velmi podrobně popsán v RCSI 9-10/2002. Výtah z tohoto popisu uvádím na tomto místě, protože může být velmi inspirující. Fokker DVII 1/5

Rozměry
Rozpětí 1 930 mm
Plocha 116,13 dm2
Prázdná hmotnost (odhad)
? g
Letová hmotnost
4 620 g / 21 x CP2400
Plošné zatížení 39,8 g/dm2
Pohonná jednotka
Motor Astro 25
Převodovka 4,7:1
Vrtule Zinger Pro 20 x 10

Poznámky ke stavbě
Lehká konstrukce Na model byl použit následující materiál: Balsa 1,5mm na tuhý potah přední části trupu od kokpitu dopředu a torzní skříň křídla, 2,5mm na žebra, 5mm na lišty příhradové konstrukce trupu. 10 dm2 překližky tl. 3mm. Lišty 5x5mm a 3x6mm na hlavní podélníky a nosník křídla. Na podvozkové nohy byla použita struna 3mm a 5mm pro osu podvozku. Směrovka a výškovka jsou ovládány standardními servy pomocí lanek, páky kormidel jsou z překližky 1,5mm. Na křidélka jsou použita 2 serva HS 81. Na potah byly použity 3 role červeného Solartexu, po jedné roli bílého a černého. Vzpěry kozlíku a mezikřídelní vzpěry jsou z nosníků 9x5mm sbroušených do oválu. Vzpěry kozlíku jsou v horní části spojeny deskou z překližky 2,5mm o rozměrech 25x250 mm. K této desce je přišroubované horní křídlo, dolní křídlo je připevněno nylonovými šrouby.

Výkony
Letovou hladinu model udrží na 45% plynu. Výkon pohonu dostačuje na realistické obraty - přemety a sudovité výkruty. Doba letu je přes 8 minut s rezervou pro zarolování na stojánku.

Co příště jinak a lépe?
To na sebe autor neprozradil.

-Martin Dietl-

Zpět na seznam

Rheinland Schwalbe

Sportovní dvouplošník Rheinland Schwalbe byl vyroben ve Fliegerschule Rheinland GmbH v Düsseldorfu v roce 1933
Model na základě třípohledového výkresu postavil Franz Schmid v období 18.01. - 09.03.97 (!)

Rheinland Schwalbe
Rozměry
Rozpětí 1 600 mm
Plocha 74 dm2
Prázdná hmotnost (odhad)
? g
Letová hmotnost
4 750 g / 24 x 2000RC
Plošné zatížení 65 g/dm2
Pohonná jednotka
Motor Ultra 200/5
Převodovka vlastní řemenová (Bosch) 2,3:1
Vrtule Bambula 19 x 10
Příkon cca 1000 W
Proud cca 40A
Doba letu cca 6 min

Poznámky ke stavbě
Konstrukce modelu je klasická, lehká, většinou balsová s hojným využitím uhlíkových tyček a trubic na vzpěry a podvozek, což je pro stavitele typické. Model je potažen nažehlovací folií.
S modelem nyní létá Franz Stockinger z Traunreutského modelářského klubu, který je milovníkem dvouplošníků. Na základě zkušeností při provozu byl původní neodpružený podvozek dodatečně odpružen gumovými svazky.

Montáž spodního křídla Pohled na převodovku z náhradních dílů do ručního hoblíku Uhlíkový baldachýn
Odpružený podvozek Přístup k akumulátorům

Výkony
Model má vynikající letové vlastnosti, je obratný a oplývá značným přebytkem výkonu. Realismus letu je dokonalý, což bylo k vidění na Mega Cupu 2002 a možná opět bude tamtéž i letos.

Co příště jinak a lépe?
To bohužel netušíme.

Zpět na seznam

Messerschmitt Me-262

Předloha pro model je proudová stíhačka, která byla nasazena do bojů na konci 2.světové války, zejména na obranu vzdušného prostoru říše.
Model na základě třípohledového výkresu postavil Christian Hoffmann. Christian a Me262

Rozměry
Rozpětí 2 000 mm
Plocha 57,12 dm2
Prázdná hmotnost (odhad)
? g
Letová hmotnost
5 300 g / 32 x RC2400
Plošné zatížení 92,7 g/dm2
Pohonná jednotka
Motory 2 x Ultra 930-6
Dmychadla 2 x DS-51 (90 mm)
Příkon cca 1260 W
Proud cca 30A
Tah cca 30 N
Hmotnost / tah 1,8 : 1

Poznámky ke stavbě
Oblíbeným měřítkem Christiana je 1:5. Při tomto měřítku však vycházelo rozpětí modelu 2,5 m a průměr dmychadel 120 mm, což je přece jen hodně. Proto nakonec zvolil měřítko 1:6, při němž vycházelo rozpětí 2 m a průměr dmychadel 90 mm. Taková dmychadla jsou dosažitelnější a 2 m model už je přeci jen na pokoukání.
Napájení předpokládal 30 článků. Jako dmychadla byla vybrána Turbo-Fan od Aeronautu. Jejich údaje naznačovaly, že s motory Ultra 930-6 při 15 voltech mají tah každé ca 13 N, tzn. 26 N dohromady. Pro poměr váha/tah 2:1 musí být váha modelu někde mezi 5 a 5,5 kg.

Způsob stavby trupu ze dvou polovin
Obšívku je nutno lepit střídavě od horní a spodní části trupu a postupovat ke středu, jinak se trup zkroutí. Hotový polotovar trupu pohled dovnitř trupu

Trup je zhotoven jako skořepina ze dvou polovin. Půlpřepážky jsou z 4 mm balsové překližky spojené balsovými podélníky 5x10 mm a 5x5 mm. Tato konstrukce je pak plaňkována pásky z 3 mm balsy. Pro ocasní plochy je použit profil NACA 0010. Kýlová plocha a výškovka jsou žebrové konstrukce a potažené 1,5 mm balsou. Směrovka je vyrobena z plné balsy. Skořepina trupu je potažena skelnou tkaninou 25 g/m2 a lakována dvousložkovým lakem. Výškovka je potažena nažehlovací folií.

Křídlo před sppojením Stavba křídla Křídlo před potažením

Pro křídlo byl zvolen profil Ritz 2-30-12, který je vhodný pro vyšší rychlosti. Hlavní nosník tvoří 8 mm uhlíkové trubice, na které jsou navlečeny žebra a jsou jimi provlečeny kabely k servům křidélek. Za trubicí jsou nahoře a dole balsové lišty, ke kterým je křídlo potaženo 2 mm balsou a potah je uzavřen do torzní skříně. To poskytuje dostatečnou torzní tuhost křídla při nízké váze. Odtoková lišta je tvořená dvěma balsovými pásy, mezi které je vlepena vrstva 40 g/m2 skelná tkanina. Šachty pro kola díky malé výšce profilu vyčnívají na horní ploše křídla, ale jsou schovány v 30 cm širokém trupu.

Kokpit Hlavní podvozek Přední noha podvozku
Přístup k bateriím Baterie ještě jednou Lože křídla
Povrchová úprava je provedena velmi pěkně Kormidla jsou ovládána lanovody Detailní provedení ocasních ploch

Výkony
Model byl zalétnut v roce 1997 na E-meetingu v Aspachu. Letové vlastnosti byly dobré, ale modelu přece jen chybělo trochu rychlosti. Původní dmychadla byla proto později nahrazeny dmychadly DS-51, které vyrábí Daniel Schübeler. Každé vytváří tah vyšší o 2 N než dmychadlo Aeronaut. Nárůst váhy modelu byl přitom jen 58 g. Zvýšený tah však byl znát už při pojíždění. Model je schopen základní akrobacie a skutečně se nyní podobá jetu.

.

Co příště jinak a lépe?
Nevíme, ale mnoho toho asi nebude.

-Alois Raffaj-

Zpět na seznam

Messerschmitt Me-209

Me-209 byl speciál zkonstruovaný Willi Messerschmitem pro ustavení rychlostního rekordu. Kapitán Fritz Wendel letěl s prototypem Me209V1 26. dubna 1939. Při prvním letu letěl průměrnou rychlostí 755,136km/h. Tento rekord byl FAI registrován jako pro letoun Me109R, aby německá propaganda přesvědčila o kvalitách tehdy používaného stíhacího letounu Me109. Rekord nebyl dalších 30 let překonán.

Me209 těsně před dotykem
Rozměry
Rozpětí 1 570 mm
Plocha cca 45 dm2
Letová hmotnost
5 050 g / 24 x RC2400
Plošné zatížení cca 115 g/dm2
Pohonná jednotka
Motor Ultra 3450
Vrtule Menz 16 x 10 (dřevěná)

Poznámky ke stavbě
Polomaketu Me209 v měřítku 6:1 zkonstruoval a postavil Christian Hoffmann podle třípohledové kresby. Christian uvádí dobu stavby asi 400 hodin.

Konstrukce křídla je klasická se smrkovými nosníky, profil NACA 2415. Křídlo má celobalsový potah 2 mm silnou balsou, který je potažen papírem. Povrch je lakován, tmelen a broušen.

Trup je, jak je u Christiana zvykem, skořepina z 3 mm balsy, stavěná ze dvou polovin. Spojené poloviny jsou potaženy 25g/dm2 skelnou tkaninou, přilakovanou dvousložkovým lakem na podlahy.

Povrch je pak tmelen, broušen a stříkán. Plátování je naznačeno úzkou lepicí páskou koupenou u firmy Conrad, používanou pro amatérskou výrobu plošných spojů pro elektronická zařízení.

Model má elektrický zatahovací podvozek Giezendanner a odštěpné brzdicí klapky.
Původní pohon byl motorem Plettenberg 355/45/5 s řemenovou převodovkou 2:1, 24x1700 SCRC, vrtule Maro 18x12.

Výkony
Přestože se jedná o starší model, Me209 je v poslední době na setkáních často k vidění. Christian s ním letos létal v Traunreutu a Rothenburgu.
Model je, stejně jako jeho předloha, velmi rychlý. Vzhledem k vyššímu plošnému zatížení je nutná i vyšší přistávací rychlost. Christian tvrdí, že přistání není jednoduché, ale zatím jsem žádné špatné přistání neviděl.
Model je schopen základní akrobacie.

Co příště jinak a lépe?
Nemám tušení.

-Alois Raffaj-

Zpět na seznam