Modely II
Sportovní maketa známého stíhače I světové války.
Autorem je Brad Trent a příběh vzniku modelu je velmi podrobně popsán
v RCSI 9-10/2002. Výtah z tohoto popisu uvádím na tomto místě, protože
může být velmi inspirující.
Rozměry |
Rozpětí |
1 930 mm |
Plocha |
116,13 dm2 |
Prázdná hmotnost (odhad)
|
? g |
Letová hmotnost
|
4 620 g / 21 x CP2400 |
Plošné zatížení |
39,8 g/dm2 |
Pohonná jednotka |
Motor |
Astro 25 |
Převodovka |
4,7:1 |
Vrtule |
Zinger Pro 20 x 10 |
Poznámky ke stavbě
Na model byl použit následující materiál: Balsa 1,5mm na tuhý potah přední
části trupu od kokpitu dopředu a torzní skříň křídla, 2,5mm na žebra, 5mm na
lišty příhradové konstrukce trupu. 10 dm2 překližky tl. 3mm.
Lišty 5x5mm a 3x6mm na hlavní podélníky a nosník křídla. Na podvozkové nohy byla
použita struna 3mm a 5mm pro osu podvozku. Směrovka a výškovka jsou ovládány
standardními servy pomocí lanek, páky kormidel jsou z překližky 1,5mm. Na
křidélka jsou použita 2 serva HS 81. Na potah byly použity 3 role červeného
Solartexu, po jedné roli bílého a černého. Vzpěry kozlíku a mezikřídelní vzpěry
jsou z nosníků 9x5mm sbroušených do oválu. Vzpěry kozlíku jsou v horní
části spojeny deskou z překližky 2,5mm o rozměrech 25x250 mm. K této
desce je přišroubované horní křídlo, dolní křídlo je připevněno nylonovými
šrouby.
Výkony
Letovou hladinu model udrží na 45% plynu. Výkon pohonu dostačuje na realistické
obraty - přemety a sudovité výkruty. Doba letu je přes 8 minut s rezervou pro
zarolování na stojánku.
Co příště jinak a lépe?
To na sebe autor neprozradil.
-Martin Dietl-
Zpět na seznam
Sportovní dvouplošník Rheinland Schwalbe byl vyroben ve Fliegerschule
Rheinland GmbH v Düsseldorfu v roce 1933
Model na základě třípohledového výkresu postavil Franz Schmid v období
18.01. - 09.03.97 (!)
Rozměry |
Rozpětí |
1 600 mm |
Plocha |
74 dm2 |
Prázdná hmotnost (odhad)
|
? g |
Letová hmotnost
|
4 750 g / 24 x 2000RC |
Plošné zatížení |
65 g/dm2 |
Pohonná jednotka |
Motor |
Ultra 200/5 |
Převodovka |
vlastní řemenová (Bosch) 2,3:1 |
Vrtule |
Bambula 19 x 10 |
Příkon |
cca 1000 W |
Proud |
cca 40A |
Doba letu |
cca 6 min |
Poznámky ke stavbě
Konstrukce modelu je klasická, lehká, většinou balsová s hojným využitím
uhlíkových tyček a trubic na vzpěry a podvozek, což je pro stavitele typické.
Model je potažen nažehlovací folií.
S modelem nyní létá Franz Stockinger z Traunreutského modelářského
klubu, který je milovníkem dvouplošníků. Na základě zkušeností při provozu byl
původní neodpružený podvozek dodatečně odpružen gumovými svazky.
Výkony
Model má vynikající letové vlastnosti, je obratný a oplývá značným přebytkem
výkonu. Realismus letu je dokonalý, což bylo k vidění na Mega Cupu 2002 a možná
opět bude tamtéž i letos.
Co příště jinak a lépe?
To bohužel netušíme.
Zpět na seznam
Předloha pro model je proudová stíhačka, která byla nasazena do bojů na
konci 2.světové války, zejména na obranu vzdušného prostoru říše.
Model na základě třípohledového výkresu postavil Christian Hoffmann.
Rozměry |
Rozpětí |
2 000 mm |
Plocha |
57,12 dm2 |
Prázdná hmotnost (odhad)
|
? g |
Letová hmotnost
|
5 300 g / 32 x RC2400 |
Plošné zatížení |
92,7 g/dm2 |
Pohonná jednotka |
Motory |
2 x Ultra 930-6 |
Dmychadla |
2 x DS-51 (90 mm) |
Příkon |
cca 1260 W |
Proud |
cca 30A |
Tah |
cca 30 N |
Hmotnost / tah |
1,8 : 1 |
Poznámky ke stavbě
Oblíbeným měřítkem Christiana je 1:5. Při tomto měřítku však vycházelo rozpětí
modelu 2,5 m a průměr dmychadel 120 mm, což je přece jen hodně. Proto nakonec
zvolil měřítko 1:6, při němž vycházelo rozpětí 2 m a průměr dmychadel 90 mm.
Taková dmychadla jsou dosažitelnější a 2 m model už je přeci jen na pokoukání.
Napájení předpokládal 30 článků. Jako dmychadla byla vybrána Turbo-Fan od
Aeronautu. Jejich údaje naznačovaly, že s motory Ultra 930-6 při 15 voltech
mají tah každé ca 13 N, tzn. 26 N dohromady. Pro poměr váha/tah 2:1 musí být
váha modelu někde mezi 5 a 5,5 kg.
|
Trup je zhotoven jako skořepina ze dvou polovin. Půlpřepážky jsou z 4 mm
balsové překližky spojené balsovými podélníky 5x10 mm a 5x5 mm. Tato konstrukce
je pak plaňkována pásky z 3 mm balsy. Pro ocasní plochy je použit profil
NACA 0010. Kýlová plocha a výškovka jsou žebrové konstrukce a potažené 1,5 mm
balsou. Směrovka je vyrobena z plné balsy. Skořepina trupu je potažena
skelnou tkaninou 25 g/m2 a lakována dvousložkovým lakem. Výškovka je
potažena nažehlovací folií.
Pro křídlo byl zvolen profil Ritz 2-30-12, který je vhodný pro vyšší rychlosti.
Hlavní nosník tvoří 8 mm uhlíkové trubice, na které jsou navlečeny žebra a jsou
jimi provlečeny kabely k servům křidélek. Za trubicí jsou nahoře a dole
balsové lišty, ke kterým je křídlo potaženo 2 mm balsou a potah je uzavřen
do torzní skříně. To poskytuje dostatečnou torzní tuhost křídla při nízké váze.
Odtoková lišta je tvořená dvěma balsovými pásy, mezi které je vlepena vrstva
40 g/m2 skelná tkanina. Šachty pro kola díky malé výšce profilu vyčnívají
na horní ploše křídla, ale jsou schovány v 30 cm širokém trupu.
Výkony
Model byl zalétnut v roce 1997 na E-meetingu v Aspachu. Letové
vlastnosti byly dobré, ale modelu přece jen chybělo trochu rychlosti. Původní
dmychadla byla proto později nahrazeny dmychadly DS-51, které vyrábí Daniel
Schübeler. Každé vytváří tah vyšší o 2 N než dmychadlo Aeronaut. Nárůst
váhy modelu byl přitom jen 58 g. Zvýšený tah však byl znát už při
pojíždění. Model je schopen základní akrobacie a skutečně se nyní podobá jetu.
Co příště jinak a lépe?
Nevíme, ale mnoho toho asi nebude.
-Alois Raffaj-
Zpět na seznam
Me-209 byl speciál zkonstruovaný Willi Messerschmitem pro ustavení
rychlostního rekordu. Kapitán Fritz Wendel letěl s prototypem Me209V1
26. dubna 1939. Při prvním letu letěl průměrnou rychlostí 755,136km/h.
Tento rekord byl FAI registrován jako pro letoun Me109R, aby německá propaganda
přesvědčila o kvalitách tehdy používaného stíhacího letounu Me109. Rekord nebyl
dalších 30 let překonán.
Rozměry |
Rozpětí |
1 570 mm |
Plocha |
cca 45 dm2 |
Letová hmotnost
|
5 050 g / 24 x RC2400 |
Plošné zatížení |
cca 115 g/dm2 |
Pohonná jednotka |
Motor |
Ultra 3450 |
Vrtule |
Menz 16 x 10 (dřevěná) |
Poznámky ke stavbě
Polomaketu Me209 v měřítku 6:1 zkonstruoval a postavil Christian Hoffmann
podle třípohledové kresby. Christian uvádí dobu stavby asi 400 hodin.
Konstrukce křídla je klasická se smrkovými nosníky, profil NACA 2415. Křídlo
má celobalsový potah 2 mm silnou balsou, který je potažen papírem. Povrch je
lakován, tmelen a broušen.
Trup je, jak je u Christiana zvykem, skořepina z 3 mm balsy, stavěná ze
dvou polovin. Spojené poloviny jsou potaženy 25g/dm2 skelnou tkaninou,
přilakovanou dvousložkovým lakem na podlahy.
Povrch je pak tmelen, broušen a
stříkán. Plátování je naznačeno úzkou lepicí páskou koupenou u firmy Conrad,
používanou pro amatérskou výrobu plošných spojů pro elektronická zařízení.
Model má elektrický zatahovací podvozek Giezendanner a odštěpné brzdicí
klapky.
Původní pohon byl motorem Plettenberg 355/45/5 s řemenovou převodovkou
2:1, 24x1700 SCRC, vrtule Maro 18x12.
Výkony
Přestože se jedná o starší model, Me209 je v poslední době na setkáních
často k vidění. Christian s ním letos létal v Traunreutu a Rothenburgu.
Model je, stejně jako jeho předloha, velmi rychlý. Vzhledem k vyššímu
plošnému zatížení je nutná i vyšší přistávací rychlost. Christian tvrdí, že
přistání není jednoduché, ale zatím jsem žádné špatné přistání neviděl.
Model je schopen základní akrobacie.
Co příště jinak a lépe?
Nemám tušení.
-Alois Raffaj-
Zpět na seznam
|