23. dubna 2005
Někteří z Vás už vědí, co jsem (ne)dělal přes zimu. Nejsem zrovna rychlý
stavitel, takže můj Fokker Dr.I v měřítku 1:4 do Traunreutu
letos ještě nepojede, ale doufám, že okolnosti umožní jeho předvedení na
JETI meetingu.
|
Zato panu Milanu Maternovi ze Slovenska modely pod rukama
přímo rostou.
Tohle je o 10% procent zvětšený (na rozpětí 1840 mm)
Miles M-5 Sparrowhawk po šesti (!!!) dnech stavby ...
|
12. dubna 2004
Tak letos konečně ze společnosti, tentokrát z Křepic, kde se uskutečnila
premiéra nového stroje Milana Hanzla Klemm L35. Parametry tohoto
krasavce () jsou následující: rozpětí 2.05m, hmotnost 3.4 kg, plošné zatížení
kolem 55g/dm. Pohonou jednotku tvoří nmotor AXI 4120/18 s vrtulí
APC 15 x 8 napájený 12 články.
|
Popslední dobou mně přepadal takový pocit, že už je mezi akrobaty těch Exter a
Capů nějak moc, že by to chtělo troch změnu. Podobné pocity měl asi i
Michal Michálek, který postavil tohoto krásného
Zlína 526 AS.
Na této fotce není ještě zcela hotový, ale to, co na ní je, vypadá velmi
dobře. Zprávu ze záletu máme přislíbenu.
|
Ron Dodd z kanadského Chilliwacku je autorem toho krásného
Fokkera DVIII zmenšeného na 22%. Pokud hledáte podrobnější
údaje, tak zatím bohužel. Ale nebuďte smutní, připravujeme popis jiného modelu
tohoto stavitele, a to Fokkeru Dr.1, který je zmenšen na 30%.
Zatím můžeme alespoň říct, že Ron staví opravdu lehce a jím použité
dimenzování jednotlivých je vzhledem k velikosti modelů až překvapivé.
|
23. října 2003
Před dvěma měsíci jsme zde psali o úspěchu elektro F3A na MS a už tu máme
český stroj. Popis modelu sestavený na základě informací a fotek, které nám
zaslal Ladislav Křivský najdete
zde.
|
21. srpna 2003
Už je to tady!!!!
Po loňské účasti první elektromakety Aeronca K pilotované Bobem Benjaminem
na mistrovství světa maket F4C (viz níže) slavíme další obrovský úspěch. Na
mistrovství světa akrobatických speciálu F3A v polském Deblinu (5.-17.srpna
2003) se objevil poprvé v historii akrobat s elektropohonem. Model
Rhapsody
pilotoval člen amerického
reprezentačního týmu Jason Shulman. Jason skončil na 4. místě a jeho tým
vyhrál. Moc a moc gratulujeme.
Dle Tony Stillmana
(zde je jeho reportáž) je pohon
zcela rovnocenný spalovacím motorům (YS 140DZ nebo OS 140 EFI), letové časy
jsou 15 minut, neomezené vertikální stoupání. Hlučnost pohonu na zemi je 93
dB(A), ale ve vzduchu je velmi tichý.
Pravděpodobná konfigurace pohonu:
-ar-
|
10. a 17. května 2003
Tentokráte ne ze společnosti ale z našeho Hranického letiště ...
V těchto dnech mně navštívil Alda Bidovský (SATRIA) a
věnoval hodně času na experimentování s pohonnými jednotkami pro mého
Corsaira od Savexu a pro Monocoupe.
Corsair potřeboval nový a výrazně lehčí pohon. Původní Mega 22/20/4
s vrtulí 10 x 6 a sedmi články 1700 SCR byla nahrazena
motorem stejné firmy ovšem tentokrát 16/15/5 s vrtulí 8 x 4 a osmi
NiMh články 4/5FAUP. Plošné zatížení kleslo ze 100 g/dm2 na
87 g/dm2, což už je na modelu znát. Hlavním důvodem pro
snížení hmotnosti byla velmi vysoká původní přistávací rychlost, která je
teď velmi přijatelná. Také doba motorového letu se prodloužila z necelých 5
na téměř 8 minut. Toto je důkaz, kam se dostal vývoj za posledního jeden
a půl roku.
V případě Monocoupe byl hlavní požadavek na delší dobu letu. Zkoušeli jsme
motor Mega 22/45/3e s nejrůznější kombinací typů a kapacit článků,
ovšem vysoký a ne zcela využitelný nárůst výkonu byl doprovázen prodloužením
doby o cca 50%, což ovšem nebylo akceptovatelné vzhledem k nárůstu ceny
pohonné jednotky. Vedlejším efektem bylo zajímavé zjištění, jak se projevil
nárůst hmotnosti modelu na letových vlastnostech. Jednou z kombinací
bylo dokonce 16 článků o kapacitě 2000 mAh, což zvedlo hmotnost modelu asi
na 3kg. Byl to sice jenom jeden let, ale asi to byl ten nejpříjemnější!
Model seděl ve vzduchu jako na kolejích. No a závěr? Ještě není všem dnům
konec, ale pokud se chceme vyhnout nutnosti použití převodovky, je relativně
nejlevnější cestou za delší dobou letu původní motor (AXI2820/10) a zvýšení
kapacity akumulátorů. Kombinace, kterou chceme ještě zkusit, je AXI2820/12 a
12 článků GP3300.
Aldo, dík.
|
14. února 2003
Dostal jsem poněkud opožděné novoroční video (3,5MB) od Aldy Bidovského.
Tohle se sice vyjímečně netýká elektroletu, ovšem je to
velmi zajímavé
|
15. listopad 2002
A teď pro změnu něco málo z domácí a "mrňavé" scény. Minulou sobotu
jsem v prodejně Satria Aleše Bidovského uviděl něco,
co jsem sice na netu viděl, ale teprve teď jsem měl možnost si to
prohlédnout zblízka a pomazlit se s tím. Mluvím o nádherném modelu
P-47 Thunderbolt od firmy
Alfa model. Je to skutečně parádní
kousek se špičkovou povrchovou úpravou a hlavně, máte pocit, že
v ruce nedržíte skoro nic. Tento klenot na mě udělal opravdu dojem,
takže snad mi to všichni příznivci větších a velkých elekter odpustí.
|
Gordon Whitehead, spravující elektroletecký sloupek
"Rich Mixture" (bohatá směs) v časopise RC Scale International, píše
v posledním letošním čísle (11/12) o své maketě Tiger Moth
v měřítku 1/5 o rozpětí 1778 mm. Pohonnou jednotku tvoří motor
Maxcim N32-13Y s převodem 5:1 pohánějící vrtuli APC-E 16 x 10
Velmi si pochvaluje snížení počtu článků pohonné baterie z původních
24 na 20 (RC2400). Toto realizoval zhruba po tuctu letů, kdy větší část doby
létal na půl a méně plynu. Model teď se stejným převodem i vrtulí se chová
lépe; snížení počtu článků se projevilo poklesem hmotnosti z 10 na 9,5 lb
(z 4530 na 4300g). Doba letu zůstala zhruba stejná (8-9 minut), ale
obraty jsou létány čistěji. Při klidném létání s minimálním plynem
dosahuje časů přes 13 minut.
Fotografie v časopise prezentují opravdu detailně zpracovanou
maketu. |
Dalším příkladem úspěšnosti motorů koncepce LRK je
FW 190D Boba Partingtona postavený ze
stavebnice firmy Balsacraft.
Model o hmotnosti 1590 g je poháněn motorem AXI 2820/10 s deseti
články RC2400 a vrtulí APC-E 11 x 7. Maximální odběr je 32A a
letoun dosahuje 8,5 minuty výkonné a bezproblémové akrobacie. |
Rádi bychom pogratulovali Bobu Benjaminovi, který se
jako první pilot v historii zúčastnil mistrovství světa F4C
s elektromaketou Aeronca K. V poli 39 soutěžících
se umístil na 24 místě.
Model o rozpětí 2 750mm, hmotnosti 7 500g a
ploše 80 dm2 (94 g/dm2) je poháněn motorem Astro 60
s převodem 1,63:1 a 28 články NiMh3000. Odběr jednotky je kolem 27A.
Q&EFI 9/02
|
John Waddington popisuje ve svém článku (Q&EFI
8/02) australskou elektroleteckou scénu. Mimo jiné zmiňuje své dvě zajímavé
konverze:
1) Polomaketa
Sopwith Pup ze stavebnice
Flair, původně
poháněná motorem Enya 60FS, nyní využívá pohonnou jednotku sestávající
z motoru Graupner 700 BB Neodym Turbo s převodovkou 2,7:1 a vrtulí
13 x 8. Energii dodává 16 Ni-Mh článků Panasonic 3000 a vystačí až
na 15 minut pohodového letu. Pro zajímavost - model byl postaven v roce
1982!
2)
Pitts S-2c ze stavebnice
Kyosho je poháněn motorem Phasor 45/3 s vrtulí Graupner Cam Prop
12 x 6 a 14 články Sanyo 2400CP. Prý bez problémů létá na půl
plynu. Rozpětí 1 170mm, délka 1 065mm, plocha 43dm2,
hmotnost 2,6-2,7kg, plošné zatížení cca 60g/dm2. Tyto údaje platí
pro původní spalovací verzi) |
