E-meeting Traunreut 2003

Po první loňské návštěvě, se kterou byli kolegové velmi spokojeni, jsem se letos do Traunreutu vydal také, a to se synem Honzou a kolegou Františkem Macháčem. Ten to pojal m.j. také jako "studijní cestu" - jelikož je už několik let hlavním organizátorem Jeti Model Meetingu, zajímalo ho, jakým způsobem jsou organizovány tyto akce u našich sousedů.

Naše výprava včetně hlavní části letového parku - zleva Martin Dietl, Lojza Raffaj, František Macháč a Staňa Valnoha, dolní řada Honza Dietl.

Hned v pátek večer došlo k modelářské tragédii. Nádherný a realisticky létající Mig-29 Martina Hoellera nebyl schopen vybrat klesání do nízkého průletu a doslova se rozprskl po dráze Zweckhamského letiště.

21:25:38 Vzpomínkový videoklip demonstruje realisticky letový projev Migu. Model má před sebou posledních 50 sekund své existence.

21:26:28 Mig-29 nasazuje na svůj poslední průlet. Na fotoaparátu mám nastaveno sekvenční focení, rychlost je uváděna cca 2 snímky za sekundu. Snažím se sledovat průlet modelu.

21:26:28 Takže tohle je záběr asi 0,5 sekundy po předcházejícím snímku. Model je 10 - 15cm nad dráhou a tragédie je neodvratná. Na kvalitě snímku se podepsal směr průletu od západu, kdy první snímek sekvence byl exponován proti jasné obloze. Všimněte si polohy plovoucí VOP, pilot měl v tuto chvíli prý již naplno přitaženo.

Všichni přihlížející jsou v šoku. Zdrcený pilot padá na kolena a odhazuje vysílač. Z krásného stroje teď zbylo jen pár třísek, klubko drátů a elektroniky.

Rozbor havárie, kde pomohl snímek těsně před dotykem se zemí, ukázal, že na velmi rychlém modelu se ani 10kg servo nemusí vyrovnat s pravděpodobně nevhodným řešením plovoucí VOP a jejího náhonu.

Aby toho nebylo málo, tak Franz Schmid ještě poškodil svůj fungl nový Sopwith Pup, snad prý na rušení. Jelikož měl stejný kanál jako já, tak jsem se do vzduchu už nijak nehrnul. Dalším rozbitým modelem se stal polystyrénový Hercules, kterého jeho pilot zavěsil na blízké smrky - osudnou se mu stala cesta z větví dolů.

Po překvapivě teplé noci nás vzbudili první bzučící nedočkavci, jak už to tak obykle bývá. Kolem desáté hodiny se rozjela registrace pilotů. Na briefingu jsme byli velmi mile překvapeni překladem do češtiny, který byl o to cennější, že čeština samotného zakladatele klubu Waltera Hampla očividně nebyla jeho rodným jazykem.

Krásný námořní dvouplošník Swordfish s funkčím odhozem torpéda přivezl Mike Payne z Británie. Předloha se proslavila při honu na německou bitevní loď Bismarck.

Efektní povrchovou úpravu včetně patiny měly modely čtyřstovkové modely (patrně z českých stavebnic) Uwe Forstera a Ludwiga Ingerla.

Letový den proběhl v naprosté pohodě. Neznám místní elektroleteckou scénu, ale myslím, že lze říct, že hvězdy zářily a nezklamaly. Ať už to byl Klaus Seidel se svou ultralehkou S.E.5a se kterou předváděl neuvěřitelné kreace, nebo Christian Hoffmann se svými "rourami" (ale i vrtulovým Me209) které vodil po nebi s neuvěřitelnou elegancí a působivostí, a pochopitelně v neposlední řadě Franz Schmid opět s obřím modelem, tentokrát to byl nový Klemm 35.

Franz Schmid prostě nikdy nezklame. Loni v Traunreutu představil samokřídlo Horten, letos to byl neméně působivý Klemm L35 o rozpětí přes 5 metrů. Všimněte si zpřevodovaného "rotačního" motoru Torcmann. Video1(1,1MB), Video2(2,6MB).

Ale aby to nevyznělo, že zářily jenom hvězdy. Bylo by toho totiž k vidění opravdu hodně i bez výše zmíněných "hvězd", což je, myslím, patrné z fotografií.

Deperdussin Course Rudi Pichlera má dokonce funkční model rotačního motoru.

Renault - Caudron C670 Helmuta Wenzla byl představen až v neděli a málem jsme jej propásli.

K takovému modelu, jako je HS-132 Christiana Hofmanna, není třeba moc dodávat. Snad jen to, že ve vzduchu vypadá neméně dobře a pilot jej dokáže předvést velmi působivě.

Klaus Seidel opět předváděl skvělé letové vlastnosti své S.E.5a. V sobotu dokonce nebojácně odstartoval do sílícího větru před blížící se bouřkou.

Knight Twister Stani Valnohy a Spitfire Mk.IIa Lojzy Raffaje.

A o tom, že se parádní stroje nevyskytovaly jen ve vzduchu, ale i na parkovišti, svědčí tento snímek.

Diváků bylo v sobotu dost a v neděli ještě více. Ono je asi opravdu jednodušší uspořádat takovou akci jako dvoudenní, když ji pořádáte na vlastní ploše a lavičky pro diváky, chata s kuchyní a výčepem jsou trvalou součástí areálu.

Dopravní letouny byly jako obvykle ve výrazné menšině. Ovšem Boeing 727 Charlieho Bindera by se neztratil ani v mnohem početnějším startovním poli. Létal opravdu velmi realisticky.

A jak se dařilo nám? Myslím, že jsme se v poli startujících neztratili a také naše modely vše přežily bez úhony (mnohdy je jen toto velký úspěch). Přes mírně rozpačité začátky (Staňa se postaral o všeobecné veselí, když při prvním letu se svým Triplanem ztratil nejprve jedno kolo a posléze i vrtuli, já jsem měl zase při prvním letu trochu problém s udržením směru) se lety dařily a naše modely budily zájem i na stojánce. Největší pozornost budil zřejmě Lojzův Spitfire a Františkův Lysander.

Odjížděli jsme (alespoň já se synem a Františkem) v neděli kolem půl druhé, program v tu dobu ještě stále probíhal, s velmi příjemným pocitem z krásně prožitého víkendu a přátelské atmosféry, které se nám dostalo.

A ještě pár obrázků na závěr ...

Tabulka modelů

Modely jsou řazeny podle hmotnosti, sestupně.

Upozornění: Uvedená tabulka nemusí obsahovat kompletní seznam modelů přihlášených na tuto akci. Vyhrazujeme si právo vyřadit informace o modelech, které ne zcela zapadají do charakteru těchto stránek. Na druhé straně si vyhrazujeme právo toto právo nevyužít ;-)